Mapy ke hvězdám - Hollywood Ending

Dozvědět se, že jeden z vašich oblíbených režisérů natočil nový film a vaše nevědomost vás zbavila netrpělivého čekání, je vždycky příjemné. Rozhodně příjemnější, než si zase jednou uvědomit, že vlastně dnes máte narozeniny a je vám to fuk až do té doby, než k vám dolehne sentimentální ozvěna dětství a hrůza nezastavitelnosti času. Mapy ke hvězdám Davida Cronenberga přináší směsici těchto pocitů. Potlačené komplexy a existenciální děsy se díky nepříjemné asociaci vracejí a jsou připraveny napáchat pěknou paseku.

Zahrada pozemských rozkoší

Film seznamuje diváky s jednou hollywoodskou rodinou a několika přidruženými dušemi. Osmnáctiletá Agatha (Mia Wasikowska) se vrací do Hollywoodu za svými rodiči (John Cusack a Olivia Williams) a mladším bratrem. Její otec je úspěšný psychoterapeut a mladší bratr Benjie zkažená dětská hvězda připomínající Justina Biebera. Agatha se přitom seznamuje s řidičem limuzíny a aspirujícím hercem/scénáristou Jeromem (Robert Pattinson) a získává práci asistentky vyhasínající hvězdy Havany Segrand (Julianne Moore).

Hollywood v Mapách ke hvězdám je sterilně estetická morální pustina zabydlená obscénní dekadencí připomínající obraz Zahrada pozemských rozkoší od Hieronyma Bosche. Třináctiletý Benjie se léčí z drogové závislosti. Ve vzduchu visí incest. Sebestředná a bezohledná Havana bojuje s traumatem z dětství způsobeným údajným sexuálním zneužíváním vlastní matkou. Benjieho přátelé se baví historkami o šílených fanynkách, které si kupují jejich exkrementy. Jediná Agatha budí dojem morální čistoty. Ulpívá na ní však temný stín minulosti – jako jedenáctiletá úmyslně zapálila dům, v němž spal její mladší bratr. Stopy na svém těle ale nese ona.

Více než jako exposé hollywoodské pokleslosti však film působí jako absurdní vtip, který dovádí stereotypy o této pokleslosti do extrémů. Bohatství a sláva zde existují vedle všedního, nesmyslného násilí a nepříjemných tělesných projevů. Stud zde tak jako v zahradě pozemských rozkoší chybí. Potlačený stud se však vrací a narušuje rovnováhu sil. Symbolem návratu potlačeného je především Agatha, kterou její rodiče po žhářském incidentu nechali zavřít do blázince. Její návrat je pro ně nepředstavitelně děsivý, protože jim připomíná jejich hříchy a špatná rozhodnutí. Havana  k ní cítí neochotnou náklonnost, protože její matka, kterou se chystá zpodobnit ve filmu, zemřela při požáru. Filmová role má snad Havaně přinést rozhřešení a zbavit ji návštěv ducha její matky, který ji zasypává posměšky a urážkami.

Zemřít a zrodit se

Mapy ke hvězdám působí jako alegorie světa, který už jeho pokleslost nepálí. Cronenberg vytváří obraz Hollywoodu, v němž je smrt preferovanou alternativou k životu. Napětí mezi dvěma světy ve filmu symbolizují oheň a voda. Živí končí v ohni, zatímco duchové vystupují z vody. Opakujícím se motivem je báseň Paula Eluarda Svoboda, která slouží sourozencům Agathe a Benjiemu k vymanění se z cyklu ohavnosti. V Agathině plánu spáchat s Benjiem společnou sebevraždu je ve srovnání se samozřejmou, cynickou krutostí ostatních postav něco velmi poetického až uklidňujícího. Změnit svůj osud vyžaduje radikální gesto.

A silou jediného slova

Znovu začínám svůj život

Já jsem se zrodil, abych tě poznal

Abych tě pojmenoval

Svobodo

Mapy ke hvězdám působí jako filmařská etuda, která neoslní ani neurazí. Zpodobnění pokleslosti Hollywoodu i celého světa jako krásně nalíčené rozkládající se mrtvoly je však velmi efektivní, a humor, se kterým jsou nejrůznější transgrese prezentovány, dělá z filmu solidní černou komedii. Vedle toho stojí film především na hereckých výkonech. John Cusack ze záhadných důvodů napodobuje Nicolase Cage a Robert Pattinson je na dobré cestě vymanit se ze stigmatu Stmívání. Mia Wasikowska nepůsobí vůbec jako kráska, jíž byla ve svých předchozích rolích a rovněž Julianne Moore se jako nesympatická vyčpělá hvězda působivě odchyluje od většiny své kariéry.

Podobně jako například Serious Man od bratrů Coenových je v Mapách ke hvězdám cesta cíl samotný. Film negraduje k uspokojivému rozuzlení, ale protáhne diváka blátem a nechá jej přemýšlet o tom, co zrovna zažil. Pokud chce někdo zažít kvalitní nepříjemný filmový zážitek, Mapy ke hvězdám jsou tu pro něj.